Milá Sofie, ano zátylek bolel hodně. Covid začal tím, že mi v hlavě jakoby explodovala obrovská koule světla a začala vytlačovat všechno ostatní pryč …. První dny jsem se chodila vydýchat ven na čerstvý vzduch a dotýkat stromů a rostlin ….. a musím přiznat, aniž bych se chtěla “rouhat” ….tak ty první dny mě to zpomalení skoro bavilo …. měla jsem pocit, že mě konečně někdo stopnul a donutil odpočívat a vnímat tělo …. zastavila se mi úplně mysl …. jen jsem vnímala teplo …. vnitřní pocity …. vzpomínky z minula ještě nepuštěné …. půl hodiny mír …. smích…. pak půl hodiny potoky slz …. pocit totálního opuštění …. pocit, že to nedám …. a pak spojení s všema buňkama …. neustálé přelévání …. pocit jakoby mi od hlavy dolů pomaličku procházel jakýsi “černý scaner”, který dohledává, co ještě zůstalo nesmířené ….. a prostě to cupuje …. a všechno, co už není třeba mizí …. a neustálá otázka: co je pro tebe důležité? …. Děkuji za všechna slova a vysvětlení …
