Vyberte stránku

… v pokračování rituálu se dnes začaly projevovat velmi osobní prosby, které ale jsou míněny pro dobro všech, kteří něco podobného mohou řešit. Žádala jsem si o rozpuštění bolesti z toho, že táta mě nerad viděla jako ženu, odmítal moje projevy emocí i sexualitu…. ideálně bych pro něj byla něco jako jemu podobný vesmírný spolu-poutník …. Odevzdala jsem přání a hodila kamínek pozpátku do rybníka poblíž Trosek, přesně tam a takovým způsobem, jak si řekl… A pak slyším – teď se obrať, 10 vteřin počkej a řekni to znovu a nahlas…. Vesmír plní některá přání okamžitě a nečekaně…. To se fakt nedá vymyslet …. Když jsem se otočila zpět, byla jsem obklopena asi 10 obrovskými muži na horských kolech, Moraváci (táta byl z Brna), “štěbetali” a běhali kolem mě – prohlídli mi auto, spz, a už šly legrácky: jste z Liberca? a nepojedete na Ještěd? a kam jedete teď? …. Normálně bych hned skočila do auta a ujela – ale – nešlo to, protože byli všude kolem, mluvili na mě jeden přes druhého a smáli se… A já jsem cítila že nějak podivně tajuuu, začínám se taky smát… a zářííííím, a čím víc zářím, tím víc se oni na mě smějí…. Nakonec došlo na focení, a když už to vypadalo, že tu dávku “laškovného testosteronu” už nepoberu, ten nejtišší z nich nahlas prohlásil: “A nepojedete na Ještěd ve čtvrtek? Protože to tam jedeme my a mohli bychom se zase potkat ……”. Tím klidným hlasem mě dostal zpět do rovnováhy, takže jsem jim jen zamávala, dozvěděla se, že jsem je “úplně rozstřelila” …. což nevím, co je …. ale konečně jsem mohla odjet ….. Takže, pouštím všechny zatuhliny a bolesti …. Jsem žena …. a dovoluji si se dle toho i chovat – a jednat – se vším všudy 🙂