Rozhodla jsem se spolu s Přáteli podpořit tuto aktivitu, neboť jde o HLAS bez politických ambicí, hlas každého z nás. Hlas za svobodu žití Života. Děje se naplňování dávného proroctví a střed Evropy v tom má svoji úlohu. To osobní každého z nás nyní může “sloužit” Životu, nebo ne. Rozhodnutí je na každém z nás. Každý je umělcem – tvořitelem a má VLIV na svou mysl, řeč, energii i tělo. A tím i na ostatní Bytosti. Věda už jasně dokázala, že to, co si o Sobě jako lidé myslíme, neodpovídá tomu, KDO opravdu jsme. Když si toto neuvědomujeme, následujeme koncepty “snu staré doby”, a tím vtahujeme a přitahujeme kódy utrpení, moci, bezmoci,… Když se ozveme, sami v Sobě rozezníme ten zvuk svobody, zvuk Duše, zvuk Podstaty, vyjádříme svůj názor tichem, slovem, činem, tvoříme nový sen, nový svět. A to sami Sobě dlužíme…
Vzpomínám si, jaké to bylo, když před několika lety táta, který v roce 2018 zemřel, pronesl: “Dcero, já už nemůžu víc, teď je to na Vás.” Ano, teď je to na nás. A když mi můj vnuk dnes (7.7.2020) zhluboka pohlédl do očí a řekl: “Babičko, mám Tě rád, ty jsi moje rodina, viď? “, pocítila jsem ten samý impuls, jen z druhé strany. Znovu cítím ten impuls jmenovaný v živém Přenosu 2.7.2020, zformovaný do otázky: ” Co tady po Sobě zanechám? “
CO TADY PO SOBĚ ZANECHÁME?
