DOTEK MATEŘSTVÍ

11.02.2024

1.2.2024 jsem se účastnila celosvětové premiéry Mámy na vzestupu – Mothers rising.

Já bych název přeložila POVSTÁVAJÍCÍ MATKY, MATEŘSTVÍ. NAROVNANÉ MATKY. ROVNÉ MATKY.

Jde o pocit, avšak i o obraz, který slova a překlad probouzejí, vyvolávají. A jak řekla v diskusním panelu jedna z žen, jak působí skrze slova vliv kulturního, sociálního a historického rámce na růst a vývoj každého z nás. Všechny ženy i muži, na plátně, v diskusi i v celém prostoru, šířili jasnou vizi úcty k mateřství, úcty k životu.

A to je postoj, úhel pohledu, který pro mne zřekyni, vizionářku, lightspeakerku… je smysluplný a srozumitelný.

Dodávám k tomu, že je významné uvědomit si, co Slovo, název, vyvolá ve vědomé a nevědomé mysli každého zúčastněného. Jak osloví vnitřní svět každého z přítomných? Jak působí na rozvoj spiritu i těla? Celé kapacity člověka?

Co jsem uviděla, zřela?

Viděla jsem… tak to je na intenzivní rozhovor…

Jsem více a více, v roli ženy, matky, babičky… vedena ke stručnosti. TAOvyjádření. Zřela jsem očima Velké matky, očima Dákiní, očima vědomé, probuzené ženy, aktivitu vedoucí k navrácení prapůvodní hodnoty ŽIVOTA.

Zřela jsem léčení pradávného atlantského traumatu. Zřela jsem smíření dvou “hlavních“ měst středu Evropy, z doby vlády Pře-myslovců, Olomouce a Prahy. Zřela jsem hojení traumatu žen způsobeného komunismem.

Zřela jsem blízko sebe Matku a Dceru, které spolu stoupají životem, věrny dávnému tajemství Posvátné sexuality… Sexuálni spirituálity. :)))

Zřela jsem propojení Srdcí lidských Bytostí, které CÍTÍ vzdouvající se VLNU VĚDOMÍ. A konají to nejlepší, co dovedou.

Dotkla jsem se hluboce skrze oči dvou svých dávných sester. Jedné bělošky, jedné černošky. Dotek paměti na pradávné SPOJENÍ ELEMENTŮ (13. Vhled).

Zřela jsem DOTEK světa MOUDROSTI VĚDOMÍ TOHO “KDO Z PODSTATY JSME”… V MATEŘSTVÍ… S ROVINOU HODNOT, PENĚZ, BYZNYSU.

(Proto jsem celý den ve svém nervovém systému cítila chvění, nervozitu, brnění)

Zřela jsem sluchem vyjádření těch, kteří ukázali ve světě byznysu, že CÍTÍ!!! Že CÍTÍ TU SÍLU PRADÁVNÉHO POUTA – SPOJENÍ SPIRITU A HMOTY. MATKY A DÍTĚTE (syn i dcera) I V DOSPĚLOSTI. V ŽIVOTĚ. V PROJEVU I SKRZE “OBCHOD”.

Ano. “KDO JE TA SÍLA?” To je můj “byznys”. TOTO ŠÍŘIT. To je moje MISE.

Zřela jsem dimenzi byznysu, která je schopna milovat Sebe a vidět POČÁTEK lidského života a JEHO HODNOTU.

Zřela jsem POČÁTEK cesty k opravdovému naplnění – zvědomění ZÁKONA VYROVNÁNÍ (KARMY). Obrat lidstva k PODSTATNÉMU.

ZŘELA jsem mé tělo, CELISTVOU SEBE, jak září-m v druhé řadě a je mi jedno, zda jsem v hledišti, či na jevišti. Neboť Záře, kterou jsem, promlouvá Prostorem, z Podstaty… není připoutaná ani na čas, ani prostor, ani místo. Je svobodná.

A zřela jsem prapradávný strach z davů, z lidí, strach být člověkem, propojit se s tělem, hmotou, penězi, strach z útoků zrádných a bolestivých slov, strach z obchodu s lidmi, ženami, dětmi, strach z otroctví, nevolnictví, připoutanosti k hmotě, bolest ze zapřené moudrosti a posvátnosti lidství, humanity, strach z pout nadřazenosti bílých, strach z moci peněz a umělé, bezcitné, studené krásy…. odpor k připoutanosti jen! vnějšímu bohatství, nevědomým strategiím moci a bezmoci, soudů a viny, bohatství a chudoby, šlechtictví a nevolnictví, porobení… bolest z nepravdy o násilí, hrubosti a nevědomosti…

Zřela jsem tyto šedavé obláčky vynořující se do prostoru sálu, jak mizely v té samo-transformující, samo-osvobozující Sebe – péči Podstaty, ZÁŘE, která nás všechny přesahuje… VELKOU MATKU.

Cítila jsem a zřela, jak intenzivně dýchala (dýchá) mou (nejen) páteří.

Zřela jsem různou aktivitu “Záře” ve všech přítomných. Zřela jsem “Mothers rising”.

To je mé svědectví, slova ZŘENÍ.

Vpisuji 2.2.2024 (čas Hromnic) v Halounech v České republice.

Já Sofie K. Sarras, se jménem – písmeny, která vystoupila 2014 z mých kostí, jako paměť jména, s kterým jsem vstupovala do této inkarnace. Předtím v r. 2007 posílená jménem Kalyani, přijatým od indické Mistryně kundalinimahajógy Anandi Ma, jako Pavla rozená Krobová, provdaná Mašková.

Maminka třikrát těhotná, však maminka dvou dětí. Prvorozené dcery Lucie. Nenarozeného, dvakrát inkarnovaného syna, který mi přinesl zkušenost ztráty při jeho vědomém odchodu (samovolný potrat) a zkušenost ztráty našeho rodičovského rozhodnutí se proti životu, proti němu (miniinterrupce). Tato Bytost již žije v jiném těle a já k ní zářím vděčností i za tuto bolavou zkušenost. Zaplatili jsme za to všichni dost.

Babička jednoho vnuka.

Milující všechny děti kolem… i uvnitř dospělých těl.

Věnováno pro Štěstí, Probuzení a Osvobození Všech cítících Bytostí.