SETKÁNÍ VE HVĚZDĚ
Jaké to je, když mám v Sobě pohyb a vizi vykonat nějaký čin? A když zjistím, že pohyb i vize vedla “správným směrem”, avšak manifestace je daleko dokonalejší než jsem si vůbec dokázala představit, než bych dokázala připravit já “sama”… Jaké to je, když mě to “nestálo” ani kousíček úsilí?
Takové to bylo, když jsem na svátek sv. Václava 28.9.2021 byla přivedena na Letohrádek Hvězda. Propojilo se vnitřní a vnější a já jsem zažívala důsledek svých předchozích činů, zažívala jsem “je konáno” v rozsahu, který mě překvapil. Toto mi bylo umožněno představit 6.10.2021 dalším dvěma Ženám (mé mamince a přítelkyni Jarmile) a 23.10.2021 skupině, která se sešla na mou výzvu. Jsem šťastná, že se tak stalo.
Doporučuji nádhernou výstavu Setiny, která je do 31.10.2021. Doporučuji ji jako prožitek nejen kulturní, jako prožitek sebe-poznávací. Jako prožitek zrcadlící, jako prožitek transformační.
Vím, prožila jsem, při bubnování Pulsace v tomto prostoru, hlubokou vlnu vděčnosti i oslavy k vlně premiér filmu ŠŤASTNY AŤ JSOU VŠECHNY BYTOSTI.
VLNY SE VLNÍ, NĚKTERÉ JSOU MENŠÍ, NĚKTERÉ JSOU VĚTŠÍ, VŠAK JEJICH VZÁJEMNÉ PROLÍNÁNÍ TVOŘÍ MOŘE.
Vepsáno do knihy návštěv Letohrádku Hvězda 6.10.2021:
Kouzlo pouhého Nic v Tvaru Třpytí se…
Jak v lidské tvorbě projeveno
ŽENOU???
BYTOST DIVÍ SE
TŘPYTÍ SE
KRÁSA SRDCE DRÁSÁ
VŠAK
TO
K O S M I C K É
J Á S Á.
Fotoarchiv Sofie K. Sarras
23.10.2021 – Dnešní setkání v letohrádku Hvězda – poděkování
“Drahá Sofie,
Ráda bych Ti ze srdce poděkovala za dnešní živé setkání v letohrádku Hvězda. Pro mě to byl téměř nepopsatelný úžasný zážitek člověčenství, božství, tvořivosti, humoru, bylo tam vše. A ta skupina krásných lidí…. Jakmile jsme překročili práh letohrádku, objevovala jsem a nořila se do různých světů, různých rovin. Od podzemí až po poslední patro. Vnímala jsem, koho a v jaké části budovy potkávám a jaké to má pro mě asi poselství. Koho v suterénu, na schodech, v „zrcadlové“ místnosti (tam jsem potkala i samu sebe, zobrazenou na velkoplošné obrazovce a to bylo silné setkání, cítila jsem k sobě soucit) , koho v nejvyšším patře, kde jsem meditovala v samém středu prostoru a bylo to silné. Ani nevím, Sofie, zda jsi bubnovala. Z letohrádku jsem odjížděla z Liboce autobusem s krásným číslem 108 (!).
PS: Setkání naživo bylo pro mě silné, sleduji Dýcháme spolu již od dubna 2020 a DĚKUJI za něj, udržuje ve mně plamínek spojení s naší PODSTATOU. Těším se na další živá setkání a překvapení. .
Srdečně zdraví
Jitka V.”